Ze života sboru:

 

CHVÁLY

 

To, že máme mít tento měsíc příspěvek do Zpravodaje jsem se dověděla docela na poslední chvíli :-) …v noci, když jsem se vzbudila (noc je skvělý čas na modlitby a bytí s Pánem, kdy všechno spí a vy můžete uctívat Pána a hledat Jeho tvář :-) ) tak v tu noc říkám Pánu: „ Pane, já asi nemám nic, co bych tam mohla napsat “. Nato mi Pán odpověděl : „ napiš to, co jsem ti řekl, když jsi včera jela autem ze Šumperka “.

Co mi to Pán řekl? Ukázal mi, co se děje, když Ho uctíváme, když se společně (nebo doma každý sám) postavíme, abychom Mu vzdávali chválu a čest a moc a úctu Jeho jménu…jak nás uctívání proměňuje, změkčuje naše srdce a připravuje nás na přijetí – skutečné slyšení jeho slova – to slyšení, které nemusíme nezbytně slyšet svým fyzickým smyslem, ale to slyšení naším srdcem, kdy se vše v nás pohybuje mocí toho, co je řečeno. (Tehdy, a jen tehdy, v postoji uctívání můžeme „ prožít “ Krista)

Jedině uctívání a svatá bázeň z Hospodina má moc ze slov znalých lidí udělat slova obnovující a léčící. Pán mi po té cestě autem řekl, že dokud Ho nebude jeho dítě (učedník, služebník) skutečně ctít a „bát se ho“, tak nemůže růst ve svém duchu, ve svém srdci. Slovo Boží pak vždy krmí jen jeho intelekt, odkud ale bohužel nepřichází zachraňující víra, ale jen podvod, „ Hle, kolik toho už víš, jsi znalejší než ostatní, teď jsi někdo “.

Myslím, že to byl pátek tak před měsícem, kdy Pán s námi na večeru hledání velmi jasně mluvil o bázni Hospodinově, o tom, jak velmi důležité je Ho ctít, Jeho se bát, a Jeho poslouchat v té svaté úctě. A tak nás chci požádat – POJĎME HO CTÍT A UCTÍVAT, POKLEKAT PŘED NÍM VE SVÝCH SRDCÍCH A UZNÁVAT, ŽE ON JE BOHEM, SOUDCEM CELÉ ZEMĚ.  POJĎME HO CTÍT, VE VŠEM, CO DĚLÁME … nejenom ve shromáždění :-)

Za tým chval Hanka