Slovo pastora

 

„Nato Mordokaj řekl, aby Esteře odpověděli: Nepředstavuj si, že v královském domě unikneš, jediná ze všech Judejců. Vždyť jestliže budeš v této době zarytě mlčet, úleva a osvobození povstane Judejcům z jiné strany, ale ty a dům tvého otce zahynete. Kdo ví, zda jsi nedosáhla královského stavu pro chvíli, jako je tato.“                                                                                                 Ester 4:13-14

 

            Pro dnešní Slovo pastora jsem si vypůjčil pár veršů z knihy Ester. Verše, které jsou v celé této knize klíčové a určující. Královna Ester, ač židovského původu měla naději, že přežije holokaust. Takový, jaký v dějinách ještě nebyl a ani poté. V království krále Achašvéroše, totiž žil celý Izraelský národ a útok, který zosnoval Haman by zasáhl všechny. Mordokaj (Esteřin strýc) věřil v Boží zásah, věřil ve vysvobození a v této víře jednal. Věřil, dle toho co čteme, že Ester by mohla být nástrojem toho vysvobození.

            A tady je „moudrost“, či poučení pro naše Slovo pastora. Konkrétně v posledních slovech našeho úvodního textu: „Kdo ví, zda jsi nedosáhla královského stavu pro chvíli, jako je tato.“

            Každý z nás žijeme své životy, kráčíme ve víře, a pak přichází příležitosti. Přichází výzvy, ty okamžiky, na které se nás Duch Svatý snaží připravovat, ty, kdy máme zářit světlem Božím v tomto světě. Tak jak Mordokaj řekl Ester, že věří, že dosáhla královského stavu pro tu danou chvíli, tak my jsme uvěřili a byli zachráněni i pro tyto chvíle. Nejsme dětmi Božími, syny a dcerami toho nejvyššího krále jen proto, abychom se dostali do nebe, ale také pro ty chvíle, které přijdou.

            A proto je potřeba žít v posvěcení, poznávat Ježíše, růst ve Slově a v Jeho lásce, rozvíjet víru, která nám byla svěřena. Protože nevíme, kdy přijde ten moment, kdy máme vykročit, položit na někoho ruce, přinést Boží lásku. Chvíle kdy se má Bůh skrze nás oslavit.

            Možná to nebude chvíle, kdy Bůh zachrání celý národ, možná to bude chvíle, kdy Bůh chce zachránit jednoho člověka. Ale pro ty chvíle jsme přišli do království. Rosťme tedy v Bohu, rosťme ve víře a lásce a hlavně: choďme tímto světem s otevřenýma očima, se srdcem citlivým na Boha, tak abychom neminuli ty své chvíle a dovolili Bohu, ať se oslaví.             

                                   pastor Michal